Vyhlásit nebo nevyhlásit konkurz na místo ředitele školy? Otázka, kterou musí zřizovatel důkladně zvážit. Samozřejmě, pokud se jedná o plánovaný odchod ředitele školy nebo o závažné porušení právních předpisů, není důvod váhat. Ale pokud záleží jen na zřizovateli, určitě není od věci hluboké zamyšlení, spolupráce se všemi zúčastněnými osobami a dobré nastavení celého konkurzního řízení.

Proč vyhlašovat konkurz?

Legislativa dává možnost zřizovateli po skončení šestiletého funkčního období ředitele školy vyhlásit na jeho místo konkurz. Někteří zřizovatelé tuto možnost využívají, jiní ne a nahrazují ji průběžným hodnocením anebo prostě ví, že ředitel je tím nejlepším vedoucím pracovníkem pro jejich školu. Obvyklé důvody zřizovatele pro vyhlášení konkurzu jsou: nespokojenost s vedením školy, nenaplnění slibovaných vizí, malá spolupráce se zřizovatelem nebo možnost dát prostor – třeba – někomu jinému a lepšímu. Samozřejmě není dotčena možnost, aby se stávající ředitel do konkurzu přihlásil a prokázal své kvality.

Co zvažovat před definitivním vyhlášením?

Pokud není vyhlášení konkurzu nezbytně nutné, zřizovatel musí velmi pečlivě zvážit důsledky svého rozhodnutí. Jak se budou na vyhlášení konkurzu dívat rodiče? Je situace ve škole taková, že budou s rozhodnutím zřizovatele souhlasit, nebo že se zvedne vlna rozhořčení? Rodiče jsou, zvláště v menší obci, voliči… A jaký bude postoj učitelů? Nenaruší rozhodnutí vyhlásit konkurz atmosféru na škole? Jak to vnímá stávající ředitel? Nebude to vnímat – a možná oprávněně – jako znevážení své práce? Zvláště pokud s ním nikdo průběžně nehovoří o jeho práci? Pokud se do konkurzu nepřihlásí, neodejde s ním část sboru? To by v dnešní situaci nedostatku učitelů mohlo být pro školu téměř likvidační. A poslední a možná nejdůležitější otázka: Bude zájem o místo ředitele školy?

Jak konkurz vyhlásit?

Základem vyhlášení konkurzu je pečlivé prostudování vyhlášky o konkurzním řízení a její dodržení. Kromě „povinného“ obsahu, který musí uchazeč dodat ke konkurzu podle vyhlášky, není od věci požadavky rozšířit např. motivačním dopisem nebo požadavkem na vyhodnocením stávajícího vzdělávacího programu školy (důležité je omezení rozsahu požadovaného dokumentu – někteří uchazeči mohou být neskuteční psavci). V případě jazykových nebo příhraničních škol není na škodu ani prokázání znalosti cizího jazyka. Důležité je také sestavení konkurzní komise, opět v souladu s vyhláškou. Ale je možné, že z důvodu zachování nestrannosti zřizovatel vyšle jako svého zástupce někoho mimo úřad a počká si na výsledek jednání konkurzní komise.

Jak realizovat první kolo otvírání obálek?

Po ustanovení konkurzní komise se koná první kolo konkurzního řízení, tzv. otvírání obálek. Termín je třeba předem projednat s členy konkurzní komise. Obálky se otvírají obvykle v pořadí jejich přijetí a kontroluje se obsah podle vyhlášky, popř. rozšířený zřizovatelem. Pokud chybí některý z dokumentů, uchazeči jsou požádání o dodání. O všem je pořizován zápis, na konci zápisu je zřetelně vymezen termín vlastního konkurzu. Kromě termínu je domluvena délka jednání s každým s účastníků (obvykle 45 minut) a okruhy otázek, které budou členové konkurzní komise pokládat účastníkům. Členové také obdrží kopie koncepce rozvoje školy, popř. životopis a další materiály uchazečů, aby je mohli prostudovat (samozřejmě při dodržení ochrany osobních údajů, ke kterému se jako členové komise zavazují) a promyslet si otázky ke konkurznímu řízení.

Jak uskutečnit vlastní konkurz?

Uchazeči jsou pozváni na konkurz na konkrétní hodinu. Po vstupu do konkurzní místnosti následuje přivítání předsedou komise a představení všech účastníků. Zároveň je nastíněn průběh („Poprosíme o krátké představení a zdůvodnění proč se ucházíte o místo ředitele školy a poté se vás komise bude ptát.“). Členové komise se ptají ve stanoveném pořadí (někdy i na předem domluvené otázky) a dodržují předem domluvený časový limit svého dotazu. Vždy je vhodné nechat si časovou rezervu. Konkurz řídí předseda konkurzní komise, který se s uchazečem na konci stanoveného času rozloučí a sdělí mu, kdy se má dostavit na vyhlášení výsledků.

Jak jednotlivé uchazeče vyhodnotit?

Po skončení jednání s jednotlivými uchazeči následuje stanovení, výsledků konkurzního řízení. Není od věci připomenout si jednotlivé uchazeče, probrat jejich odpovědi, sdělit si poznatky. Nicméně rozhodnutí je opět na samotných členech konkurzní komise. Nejprve se stanoví (opět přesně podle vyhlášky), který uchazeč je vhodný a který nikoliv a teprve poté se u vhodných uchazečů stanoví pořadí. Kromě samotného výkonu u konkurzu a obsahu koncepce rozvoje i dalších požadovaných dokumentů je potřebné zaměřit se i na samotnou školu a vizi zřizovatele. Výborně odpovídající uchazeč s dokonale napsanou koncepcí totiž nemusí být v souladu s potřebami školy i s plány zřizovatele.

Jak vybrat nejvhodnějšího uchazeče?

Na základě vyhodnocení uchazečů zřizovatel vybere a potvrdí ve funkci jednoho z úspěšných uchazečů. A nemusí to být uchazeč, který byl vyhodnocen jako první, protože, jak bylo zmíněno výše, nenaplňuje potřeby zřizovatele. Právě o tomto se vedou široké diskuze, zda dodržet pořadí stanovené konkurzní komisí nebo zda nechat volbu (tak je tomu doposud) na zřizovateli. Do střetu se dostává odbornost komise a představy zřizovatele. Střetu lze částečně předejít při jednání konkurzní komise i tím, že členové budou seznámení se školou. V případě ostrých rozporů mezi zástupci zřizovatele, kdy se nemohou shodnout ani na jednom z úspěšných uchazečů, je možné ještě zrušení celého konkurzního řízení.

Jak reflektovat celé konkurzní řízení?

Nový ředitel školy je – věřme – vybrán a zřizovatel si – opět věřme – oddechl, na šest let je vystaráno. Rozhodně ale není od věci reflexe celého procesu a tedy položení otázek: „Bylo vyhlášení konkurzu prospěšné?“ „Neodešel dobrý ředitel školy a nepřihlásil se nikdo kvalitnější?“ „Odpovídá nový ředitel potřebám naší obce?“ „Přijali ho pracovníci školy i žáci dobře, není narušené příznivé klima školy?“ „Jak se dívají na změnu vedení školy rodiče?“ A mohly by následovat další a další otázky, nejde na ně samozřejmě odpovědět hned, nový ředitel si zaslouží určitý čas na zvládnutí nové situace. Každopádně musí cítit podporu ze strany zřizovatele a ten by mu ji měl dávat najevo pravidelnou a otevřenou komunikací, v rámci které se dolaďují představy obou stran. A teprve po určité době je možné hodnocení nového ředitele, samozřejmě podle předem známých kritérií. Pokud dopadne dobře, může si zřizovatel říci, že vyhlášení konkurzu splnilo svůj účel.