Logicky se zdá, nejen pro řízení školy, že vědět je lepší… Ale je to tak vždycky? A znáte kombinace těchto kladných a záporných slov?

Nevím, že nevím

Když jsem začínala ve své funkci ředitelky školy, tak jsem odstartovala fázi „nevím, že nevím“. Na první pohled doba úžasná (Kde ten rok 2003 je?), věřila jsem paní hospodářce, že všechny právní dokumenty i účetní záležitosti jsou v pořádku. Naštěstí byly. Ale naivita tohoto přístupu mě i dnes mrazí…

Vím, že nevím

Ještě v průběhu prvního roku ve funkci jsem začala na podnět zkušenější kolegyně (Zdislavo, díky za to) studovat funkční studium (správně Studium pro vedoucí pedagogické pracovníky). A přehoupla jsem se do stadia „vím, že nevím“. A nestačila jsem se divit! To, co jsem podvědomě tušila, se rozvinulo v celé šíři.  Začala jsem nejen pilně studovat, ale hlavně se ptát kolegů, číst časopisy, sledovat – tenkrát spíše – weby. To období bylo poměrně dlouhé, a samozřejmě i dnes se do něj občas dostanu…

Vím, že vím

Třetím, už i mým, stupněm je „vím, že vím“. Tedy znám, jakou odpovědnost má z legislativy ředitel školy i jaké, často neuchopitelné dovednosti jsou potřeba pro vedení lidí. Troufám si to tvrdit i z hlediska vlastních předávaných zkušeností kolegyním a kolegům. Nakonec je to i moje motto: „Ráda se s vámi podělím o své zkušenosti. Věřím, že pro vás mohou být inspirací.“

Nevím, že vím

Poslední kombinací je „nevím, že vím“. Tedy automatické dělání věcí bez dlouhého uvažování. Nádhera! Jenže pozor – možná naše zautomatizované dovednosti brání kreativitě a zvažování jiných a třeba lepších pohledů…

První stadium blažená nevědomost, druhé plné elánu, třetí oddechové a čtvrté varující. Kde se nacházíte? Nebo spíš – jaké zastoupení máte v jednotlivých stadiích? A nezapomeňte, že procentový základ je 100! Každopádně budoucím kolegům ve vedoucích funkcích alespoň orientační vzdělání doporučuji – vždyť nemusíte mít takovou paní hospodářku, jakou jsem měla já. A nám zkušenějším občasné oprášení znalostí a sdílení zkušeností přinese nový elán!